Reklama
 
Blog | Kedjom-Keku

Škola v Kamerunu má vybetonované základy, začne růst do výšky

/UVNITŘ FOTOGALERIE/ – Druhá půle února přinesla na parcele nové školy, kterou občanské sdružení Kedjom-Keku buduje v horách na severozápadě Kamerunu, některé komplikace: stavitelé museli jednat se skupinou mužů, kteří přišli stavbu vznikající se souhlasem fóna Benjamina Vubangsiho zastavit; tři dny po sobě také pršelo a český tým poznal, jak asi v Kamerunu vypadá blížící se období dešťů. I přesto stihli pracovníci vybetonovat základy stavby a nanosit dřevěné trámy. Škola tak konečně začne růst do výšky. Fotil Honza Mastník.


Do vykopaných pasů, které vyznačují rozměry jednotlivých místností, naskládali stavitelé kámen. „Větší balvany přišly dospod, nahoře jsme pak vše zarovnávali menšími odštěpky kamene,“ vysvětlil architekt a stavbyvedoucí projektu Jindřich Ráftl.


Měření není nikdy dost a každý se potřebuje ujistit, že nestaví dům nakřivo. Jindřich Ráftl, který před odjezdem do Afriky zpracoval celkem sedm architektonických návrhů stavby, denní práci takovou kontrolou začínal i končil. Trubka, která vede uprostřed obrázku, poslouží jako vývod odpadu z kuchyně.


Při zaměřování došel vedle klasických nivelačních nástrojů uplatnění také „okometrický nivelák“ kamerunského spoupracovníka Evy (v pozadí).


Místním je třeba vysvětlit, jaké postupy chce architekt použít. Kamerunští dělníci byli udiveni nejen poměrem, v němž míchat písek a cement (čtěte Obrazem: Jak stavíme školu v kamerunských horách), ale i tím, že spáry mezi trámy ve zdi vyplní stavitelé směsí hlíny, kravské krve a exkrementů. Zejména kravská lejna vzbuzují u místních nevěřícný, pobavený úsměv. „To se tu přece válí všude, ale nikdo z toho baráky nestaví,“ lze číst z jejich pohledů.


Tohle doma nezkoušejte, říkají televizní spíkři v podobných okamžicích. Místní muži mají velkou sílu, několikametrové trámy těžkého eukalyptového dřeva nosili na vlastních zádech či hlavě z několik kilometrů vzdáleného místa. Svažitým lesním terénem mezi ním a parcelou neprojede ani auto.


Dřevo následně stavitelé spočítali a přeměřili. Zjistili přitom nedodělky a museli dále jednat s dřevaři i najatými spolupracovníky.


Kamenné základy přikryl Ráftl vrstvou betonu. Před zatvrdnutím směsi do ní zapustil železné profily, do kterých stavitelé ukotví dřevěné trámy.


Po odkopání dalších kubíků hlíny tak škola konečně může začít růst do výšky. „Na to se už moc těším,“ řekl architekt. Do začátku období dešťů, které má zanedlouho přijít, totiž stavitelé plánují hrubou stavbu zastřešit. „Když bude střecha, můžeme dále pracovat i za deště,“ doplnil šéf sdružení Martin Mikeš.


Nejspíš však už nebude možné odpočívat přímo na trávníku.

Reklama